zingali otto & orchestra stereo & video recenze

ORCHESTR S DŘEVĚNÝMI HORNAMI

Sestava z elektronkového zesilovače ORCHESTRA Instruments SYMPHONY a reprosoustav ZINGALI Zero Evo Otto, propojeno kabely ORCHESTRA Instruments

Italská značka Zingali je v highendovém světě tři desítky let legendou a tuzemská společnost Orchestra Instruments, která u nás její hornové reprosoustavy distribuuje, si svými komponenty renomé teprve buduje. Synergie integrovaného zesilovače Orchestra Instruments Symphony a podlahových dvoupásmovek Zingali Zero EVO Otto však funguje.

Obě značky, jejichž katalogy se pohybují výhradně v highendu, měly letos zastoupení na pražské výstavě Audio Video Show. Firmu Zingali Loudspeaker založil Giuseppe Zingali v roce 1986, aby v manufaktuře ve městě Aprilia, které leží necelých padesát kilometrů od italské metropole, vyráběl zprvu jen profesionální monitory pro nahrávací studia, ale nabídku postupně rozšířil o soustavy pro skalní audiofily. Společným jmenovatelem jsou hornové reproduktory s technologií Omniray a hlubokými zvukovody, vyráběnými výhradně ze dřeva kanadského topolu pro jeho výjimečné akustické vlastnosti.

Soustavy Zingali hrají společně se zesilovačem Orchestra Instruments vyrovnaně, ambientně, s muzikální lehkostí i fenomenální dynamikou.

Mladší společnost Orchestra Instruments sídlí na Moravě v Hranicích, kde se specializuje na výrobu elektronkových hybridních zesilovačů, D/A převodníků a kabelů, které jsme využili také v tomto testu. Dlužno poznamenat, že tady je nabídka tuzemské značky nejširší a je opravdu z čeho vybírat, včetně typů z AG série, vyráběných z ryzího stříbra s čistotou 99,999.

Highendový základ
V katalogu značky Zingali sice řada Zero Evo tvoří základní sérii, ale obsahuje už veškeré konstrukční prvky, obsažené u nejvyšších firemních modelů. Sloupy Zingali Zero Evo Otto jsou prostřední ze tří podlahovek, které se stále ještě kompaktními rozměry nemají zvýšené nároky na velikost poslechové místnosti. Stěny tuhých ozvučnic tvoří MDF desky o tloušťce 19 mm, vpředu i vzadu zesílené přidanými MDF deskami o tloušťce 30 mm. Netypický půdorys kabinetů má tvar nepravidelného, osově symetrického osmiúhelníku, kterým by se dala (samozřejmě až na čelní stěnu) proložit hyperbola: proč jsou pravé úhly v uspořádání kabinetů „na indexu“ netřeba rozvádět. Trubice bassreflexového rezonátoru míří kolmo k zemi, ale u základny ústí do jakési „podkovy“ (opět z MDF desky o tloušťce 30 mm), otevřené pod čelní stěnou, jde vlastně o obdobu štěrbinového bassreflexu. K ustavení slouží kovové nožičky, ale zcela samozřejmě se počítá i s instalací odhmotňovacích hrotů. Soustavy se vyrábějí v mnoha barevných verzích, jež kombinují kabinety ve třech různých provedeních laku (polomatný bílý, lesklý černý a bílý) se sedmi barevnými tóny dřevěné horny (kanadský topol přírodní i mořený do odstínů třešně, ořechu a dřeva wenge, ošetřený vždy lesklým transparentním lakem, případně ve stejném laku jako u kabinetů).

Tlakový vysokotónový měnič (ø 25 mm, stejný průměr má i jeho kmitací cívka) vyzařuje do hrdla zmiňovaného hornového zvukovodu Omniray. Jeho profil exponenciálně roste a v ústí má průměr 203 mm: nejde však o klasickou průběžnou exponenciálu, ale sestává ze tří částí, definovaných specifickými vzorci, a umožňuje vyrovnanou reprodukci kmitočtů v širokém intervalu od 1 200 Hz do 20 kHz (v tolerančním pásmu ±1,5 dB). Zúženou spodní část pásma středních kmitočtů a basy pokrývá dvojice reproduktorů (ø 203 mm) s kónickými membránami, jež už s koši spojují pogumované textilní závěsy s velkým zdvihem, tak jako známe u profesionálních PA systémů. O feritových magnetech se dokumentace dále nezmiňuje, kmitací cívky mají průměr 50 mm. Soustavy Zero Evo Otto se nedodávají s odnímatelnými ochrannými rámečky s průzvučnou tkaninou, protože nad oběma středobasovými reproduktory je mezi kabinetem a zesilující čelní deskou trvale napnuta řídká síťovina s minimální akustickou impedancí.

Pasivní elektrické výhybky pracují v zapojení 2. řádu (se strmostí -12 dB/oktávu) s nízkým dělicím kmitočtem 1 200 Hz, který leží pod kritickou částí středního pásma; jejich desky plošných spojů (v osazení najdeme výhradně vzduchové cívky a zakázkově vyráběné svitkové kondenzátory Zingali) jsou zevnitř napájené přímo na kontakty dvou párů pozlacených šroubovacích terminálů, které jsou instalovány na zadní stěně bezprostředně nad základnou. Co se uváděných parametrů týče, soustavy Zingali Zero Evo Otto kmitočtovým rozsahem pokrývají většinu akustického pásma, nestačí pouze n sporadicky zaznívající tóny nejhlubší subkontra oktávy. Jmenovitá impedance odpovídá šesti ohmům a charakteristická citlivost je nadprůměrná, což nahrává možnému spojení s elektronkovými zesilovači.

Jako na dlani

Integrovaný zesilovač Orchestra Instruments Symphony nám byl zapůjčen v černém provedení a na první pohled zaujme nejenom rozložitým šasi s čelním panelem z masivního hliníku, který coby designový prvek pokrývají různoběžně vyfrézované linie. Horní panel z kouřového organického skla odkrývá vzorné vnitřní uspořádání prvků, decentně nasvícené nažhavenými elektrodami dvou elektronek, podporovaných na dalších místech bílými LED diodami indikujícími správné napětí. Koncepce zesilovače odpovídá dvěma monoblokům v jednom šasi, jehož bočnice tvoří hustě žebrované chladicí profily s výkonovými tranzistory obou kanálů. To ostatně podtrhují dva napěťově tvrdé zdroje s oddělenými toroidními transformátory i bateriemi filtračních kondenzátorů, které mají v každém kanále kapacitu 37 600 μF poskládanou z osmi elektrolytů, jež proti obligátním dvěma válcovým kondenzátorům vykazují nižší vnitřní impedanci i vyšší vybíjecí proud.

na své si přijdou také rockeři nebo třeba příznivci jazzových fúzí.

Oba koncové stupně vizuálně odděluje prodloužená hřídel dvojitého potenciometru japonské značky ALPS, jež na čelním panelu pokračuje kovovým knoflíkem s velkým průměrem, jenž umožňuje jemnější nastavení hlasitosti. Zapojení zesilovače je hybridní a vstupní část je osazena párem dvojitých triod JJ E88CC, které jsou v každém kanále zapojeny za sebou: první má nastavené velké zesílení a druhá s nižší výstupní impedancí řídí komplementární dvojici výkonových tranzistorů v koncovém stupni. Ty pracují v široce otevřené třídě AB, kdy nad rámec nastaveného klidového proudu dodávají další proudu naddimenzované síťové transformátory. Orchestra Instruments Symphony poskytuje do osmiohmové zátěže výstupní výkon až 2x 40 W, když zhruba do 30 W pracuje ve třídě A. Puristické zapojení, které nezná tónové korekce a další „zbytečnosti“, sází na krátké signálové cesty.

Čtyři linkové vstupy přepínají relé Takamisawa, ale při ovládání přístroje se neobejdeme bez „dálky“ s kovovým tělem: vychytávku představuje krokové motorické servo, které po každém stisku tlačítka posouvá jezdce potenciometru po odporových drahách o malý úsek a regulace hlasitosti je jemnější než při ručním ovládání (knoflík Volume by však potřeboval na obvodu vyfrézovanou rysku, takhle se musíme řídit sluchem). Na zadním panelu najdeme kromě zásuvky pro napájecí šňůru čtyři šroubovací terminály a postříbřené konektorové zdířky z čisté mědi z ktalogu firmy CNC, které si svým provedením rozumí se signálovými kabely Orchestra Instruments.
Pavel Víšek

Na čem se testovalo

Soustavy Zingali a zesilovač Orchestra Instruments Symphony na sestavu doplnil SACD přehrávač Marantz SA 14S1 SE. Kabely byly značky Orchestra Instruments: signálové Andromeda, reproduktorové Red Space a silový Power Earth. Jako testovací jsem zvolil SACD Chick Corea: Rendesvouz In New York (Stretch, 2003), Montserrat Figueras: Lux feminae (Alia Vox/Classic, 2006), Vladimír Godár: Mater (Pavian Records, 2006), Henryk Górecki: Symphony No. 3 (Naïve/Classic, 2005) a Pink Floyd: Wish You Were Here (Analogue Productions-EMI, reed. 2011).

Netopýří ucho

Soustavy Zingali hrají společně se zesilovačem Orchestra Instruments vyrovnaně, ambientně, s muzikální lehkostí i fenomenální dynamikou. Zvuk je komplexní, aniž by snad postrádal jemné detaily. Nic zde nechybí, ale ani nepřebývá. Audiofily potěší také zobrazení pravolevého i předozadního prostoru. Mimořádně tvrdou devízu představuje pásmo středních kmitočtů, které láká poslouchat zvláště nahrávky se zvýšeným zastoupením vokálů i akustických nástrojů. A nemusí jít o sólové recitály, protože oddělení nástrojů je excelentní. Rozhodně však nejde o sestavu, která by stranila konkrétním hudebním žánrům, protože na své si přijdou také rockeři nebo třeba příznivci jazzových fúzí. Zapomínat však nelze ani na nebývale přesné, realistické basy. Na vrub hornových reproduktorů soustav Zingali jde samozřejmě i jejich směrovost.
Pavel Víšek

HODNOCENÍ

Orchestra Instruments Symphony
PRO: běžné poslechové hladiny pokrývá ve třídě A; maximalistické provedení
PROTI: nic podstatného

Zingali Zero EVO Otto
PRO: originální design; ještě kompaktní rozměry
PROTI: nic

PARAMETRY

ORCHESTRA INSTRUMENTS SYMPHONY
výstupní výkon : 2x 40 W (8 ohmů)
kmitočtový rozsah: 20 – 20 000 Hz (-0,5 dB)
celk. harm. zkreslení: odstup signál/šum: přípojky: vstupy: 4x linkový
rozměry: (š x v x h) 50 x 15,5 x 48,5 cm
hmotnost: 23 kg

ZINGALI ZERO EVO OTTO
typ: 2p., s bassreflexem
kmitočtový rozsah: 32 – 20 000 Hz (pásmo neuvádí)
jmen. impedance: 6 ohmů
celk. harm. zkreslení: neuvádí
citlivost: 93 dB/W/m
dělicí kmitočet: 1200 Hz
rozměry: (š x v x h) 25 x 116 x 38 cm
hmotnost : 28 kg/ks

web:

orchestra-audio.com
zingaliacoustics.cz
orchestra-instruments.eu

Předchozí příspěvek
cyrus audio & zingali regály stereo & video recenze
Následující příspěvek
Regálové Zingali Zero Evo BS Stereo & Video recenze
Menu